Vítejte na stránkách tenisového klubu  LTC Pardubice 

Rozhovor předsedy klubu Ing. Petra Beneše k 90. výročí LTC v Pardubickém deníku (11.1.2014)

Narozeniny. Skoro až mystické slovo… Výročí mohou mít lidé, budovy či události. Jedna taková se bude slavit v tenisovém prostředí. Na začátku května totiž uplyne devadesát let od doby, kdy se bílý sport provozuje na dvorcích Pod zámkem. V Pardubicích snad každé malé dítě ví, že kurty spravuje LTC. Funkci předsedy vykonává PETR BENEŠ. Nesmrtelnost jeho klubu zajišťuje pořadatelství Juniorky.

Pane předsedo, letos oslavíte jedno kulaté jubileum. Jak se chystáte „prodat" devadesátiny založení kurtů Pod zámkem?
Celý rok 2014 chceme pojmout nejen jako devadesátiny vybudování dvorců, ale také jako oslavu Pardubické juniorky, nejstaršího turnaje mládeže v Evropě. Celý rok budeme toto slavné výročí nějak marketingově prezentovat a také vzpomínat.
Jak se připravujete na oslavy?  Prací. S přípravou na oslavy jsme začali už v loňském roce. Mezi halou a centrálním dvorcem jsme zbudovali tribunu. Rovněž jsme renovovali klubovnu LTC Pardubice. Její ozdobou jsou černobílé fotografie vítězů Juniorky. Vracíme se ke tradicím oslav klubového života. Proto jsme na konci loňského roku uspořádali turnaj pro partnery a významné hosty. Podařilo se nám také dokončit kompletní výměnu oplocení všech kurtů. Došlo k nátěru tréninkové zdi a k rekonstrukci sociálního zařízení v buňkách i hlavní tribuny.

Když se ve světě tenisu vysloví LTC Pardubice obvykle každému naskočí pojen Pardubická juniorka. A co Petru Benešovi?
Jsem na tom stejně. I když je pravda, že o LTC jako jeho předseda musím vědět přeci jenom více (pousměje se).

Jak jste hrdí na to, že můžete pořádat akci takového významu a a co klubu přináší?
Pochopitelně jsme na to velmi pyšní. Už jen z jednoho důvodu. Hodně vítězů Pardubické juniorky patřilo nebo patří do špičky světového tenisu. Nebudu všechny jmenovat, protože, to bychom se k dalšímu povídání nedostali (úsměv). Všichni tito, řekl bych V.I.P. hráči, začínali svojí cestu na kurtech Pod zámkem. Takže mají LTC Pardubice spojeno se svým prvním velkým vítězstvím. Tím mistrovský titul ve starším dorostu bezesporu je. Navíc v dřívějších dobách otevíralo cestu do dospělého tenisu i za hranice naší vlasti.

Pardubická juniorka si za ta léta vybudovala vysokou prestiž a po právu se zařadila mezi sportovní dominanty Pardubic…
Pardubická juniorka je nesmírně významná akce. Ať už po stránce sportovní či společenské. Je o ní zájem nejen ze strany tenistů či diváků, ale také sponzorů. Stejně jako k Pardubicím patří hokej, Zlatá přilba, Velká pardubická, tak k nim patří i Juniorka.

Její magičnost si uvědomují mladí hráči i hráčky. Stejně jako jejich slavní předchůdci mají sen, jednou ji vyhrát. Jak se vám podobné řeči poslouchají?
Můj syn hraje tenis. Takže jsem pochopitelně sledoval vývoj jeho kariéry. Prošli jsme pouť od začátků až po Pardubickou juniorku a musím jenom potvrdit, že tenis je finančně velmi náročný sport. Je to pro hodně hráčů složité. Po té veškeré dřině si pak opravdu kladou za cíl vyhrát Pardubickou juniorku. Tenis je individuální sport. Nelze náklady na přípravu mládežníka rozložit na celý tým jako třeba ve fotbale. Rodiče musí všechno platit sami, shánět si sponzory. Proto každý dělá ten náš sport zodpovědně.

Vaše slova evokují názor, že byť jen dostat se do hlavního turnaje Pardubické juniorky se dá brát jako úspěch, co říkáte?
Kvalifikovat se na Juniorku je první metou v životě mladého tenisty. Teď mám na mysli především reprezentanty východních Čech, které jsou jednou z nejslabších tenisových oblastí. Máme jen dvě postupová místa, takže oblastní přebory jsou pro kvalifikování vždy náročné.

Jestli se ale nepletu LTC Pardubice má pro své hráče k dispozici divoké karty…
Ano, a je to pro nás příjemný bonus. Tím, že jsme pořádající klub dostáváme jednu kartu pro chlapce i dívku. Díky tomu mohou naši svěřenci na domácí antuce nasát atmosféru Pardubické juniorky.

Popište, jak takový interní souboj vypadá. Jedná se o boj, v uvozovkách na život a na smrt?
V té dané věkové kategorii bývá obvykle pět až šest hráčů, kteří jsou obdobně vyrovnaní. Pro některé z nich je to možnost opravy za oblastní přebory. Kvalifikaci připravujeme jako oddílový miniturnaj. Kamarádství jde stranou a skutečně se jedná o nelítostné boje.

Můžete prozradit kolik je momentálně členů ve vašem klubu?
LTC čítá cca 150 členů všech věkových kategoriích. Co se týče mládeže, máme zaregistrováno asi padesát dětí.

Jak je to v současné době se zájmem rodičů a dětí?
Už jsem to říkal, tenis je nesmírně finančně náročný sport a shánět peníze je neustálá práce. Nemůže si ho dovolit každý a také se nemůže přihlásit každý. Snažíme se podporovat hráče volnými hodinami v hale. Nicméně s úbytkem sponzorů a s takovým každoročním bojem o finance pro klub, je to stále namáhavější. Naštěstí v Pardubickém kraji zůstalo několik posledních firem, které ještě chtějí podporovat hokej, tenis, basketbal či dostihy.

Máte návod na vyřešení situace, když dítě má talent, ovšem nepochází z movité rodiny?
Určitě o talenty nechceme přijít jen proto, že rodiče nemají peníze na podporu své ratolesti. Dostávají tak hodiny v hale zdarma. Tenis je individuální sport a stejné je to i s přístupem k dětem. Ke každému hráči je individuální.
V této počítačové době se pro sport děti strašně těžko shánějí. U tenisu je to ztížené tím, že se jedná o drahý sport. Co vše děláte pro jejich získání?
Například v loňském létě jsme uspořádali tři kempy mládeže, které prakticky vygenerovaly dětičky do žákovských kategorií.

Chodíte také do škol, nebo děláte nábory?
Děláme nábory. Nejde to tak, že každý kdo přijde, může hned běhat s raketou po kurtu. Aby pak měl trénink nějaký racionální výsledek, potřebuje mít mít trenér ve skupince čtyři, pět alespoň trochu nadaných dětí. Trenérů máme pět a když to vynásobíme, vyjde nám zhruba dvacet dětí. Postupem času se jejich počet vyselektuje a do mládežnické kategorie postupují dvě, tři.

Tenis je sice sportem jednotlivců, ovšem váš klub si hodně zakládá také na soutěžích družstev, viďte?
Je tomu tak. LTC se jako jediný východočeský klub může pochlubit tím, že hraje extraligu smíšených družstev. Už několik let. Někdo namítne, že se doplňujeme o zahraniční hráče, ovšem jinak to zkrátka nejde. Konkurence by nás rozcupovala. Dále nastupujeme ve druhé lize, kde jsme naposledy skončili čtvrtí ve skupině. Ve všech mládežnických kategoriích hrajeme nejvyšší krajskou soutěž. Z ní se naše týmy kvalifikují na mistrovství republiky.

Tím, že hrajete extraligu, jste uznávaným klubem v celé republice, souhlasíte?
Ano. Naše dlouholetá účast v extralize vhodně doplňuje fakt, že LTC je známé jako pořadatel Pardubické juniorky. Když se podíváme na jednotlivé soupisky extraligových týmů, najdeme na nich dlouhou řadu hráčů, kteří startovali na Juniorce. Také proto je velmi příjemné být nedílnou součástí nejvyšší soutěže.

S trochou nadsázky se dá říci, že vaše LTC si libuje v roli pořadatele. Kromě Juniorky se to na kurtech Pod zámkem kolikrát hemží tenisty z různých oddílů…
Každý rok pořádáme pro mládežnické kategorie turnaj kategorie B. A pro dospělé pak turnaj kategorie A, což je nejvyšší soutěž řádu mistrovství České republiky.

Klub, jehož jste předsedou, jistě registruje nějaká slavná jména z historie či současnosti. Začněme u mužů. Koho byste vybral?
Ihned mě napadne jméno Radovan Čížek. Nejenže jako jediný člen našeho oddílu vyhrál Pardubickou juniorku, on šíří slávu LTC doteď. Startuje na turnajích veteránů a v různých věkových kategoriích sbírá tituly mistra světa. Dále bych zmínil Martina Vacka a Davida Nováka.

A jak je na tom něžné pohlaví?
(vypálí) Zuzana Zálabská – Skočdopolová. Juniorku sice nevyhrála, když se nejdále dostala do semifinále, ovšem září v kategorii dospělých. Čtyřikrát ovládla MČR dospělých – Rieter Cup, z toho třikrát za sebou. V loňském roce navíc premiérově vybojovala republikový titul v hale. Její maminka Eva se prosazuje ve veteránských kategoriích, ale co je hlavní, patří k našim nejvýraznějším trenérům. Vlastně k trenérům v celé východočeské oblasti.

Pane předsedo, jaké jsou nejbližší plány LTC do budoucna?
Chtěli bychom znovu kvalitně zabezpečit Pardubickou juniorku. Máme také v plánu uspořádat mezinárodní turnaj v kategorii mládeže. Naší snahou bude také pořádat turnaj žen kategorie A. V neposlední řadě chceme udržet extraligu družstev i druhou ligu. A úspěšně se umístit v soutěžích mládeže.

Naznačil jste, že východočeský tenis pokulhává za ostatními regiony. Nemáte v klubových plánech do dalších let nějaký recept na jeho ozdravění?
Už dva roky se snažíme změnit tréninkový proces. Hledáme optimální systém. Jsme ale trochu diskriminováni tím, že máme jen jednu halu, protože zimní příprava je strašně důležitá. Památkový úřad nám nedovolí dofouknout nafukovačky, takže pro mládež najímáme hodiny v halách mimo klub. Usilujeme také o větší podporu ze strany rodičů, protože tenis je drahý sport. Přesvědčujeme je o tom, že se jim i nám vrátí ve výsledcích klubu. Jak ve družstvech, tak jednotlivcích.